Papierový model - Hrad Krásna Hôrka

Popis

Papierový model hradu Krásna Hôrka ležiaci nad obcou Krásnohorské Podhradie neďaleko Rožňavy, v súčasnej podobe.

História hradu Krásna Hôrka

Východne od Rožňavy sa na výraznej nezalesnenej hore, ktorá dominuje Rožňavskej kotline, vypína v nadmorskej výške 488 m n.m. hrad Krásna Hôrka. Jeho počiatky sa datujú už do 13. storočia, kedy kráľ Bela IV. v r. 1243 daroval Filipovi a Detrikovi, synom Matúša z rodu Ákošovcov, rozsiahle územie zaberajúce západnú časť Slovenského krasu s Rožňavskou kotlinou a priľahlou oblasťou Volovských vrchov. Ákošovci v r. 1290 časť majetku predali Mariášovcom, lenže päť Detrikových vnukov sa v r. 1318 dohodlo na rozdelení zdedeného majetku a platnosť kúpnej zmluvy s Mariášovcami spochybnili. Z toho vznikol súdny spor, v ktorom je v r. 1322 vo sfére záujmu Detrikovho vnuka Dominika spomínaný majetok Krásna Hôrka a o sedem rokov neskôr aj rovnomenný hrad.

Spor s Mariássyi skončil v r. 1352 ve prospěch potomků vnuka Dominika. Ti se vzápětí pustili do přestavby hradu. Zvětšili opevněnou plochu okolo původní věže, přistavěli k ní obdélníkový palác a na nádvoří dali do skály vylámat studnu. Přibližně v takové podobě hrad přetrval do 16. století. Po tragické bitvě u Moháče v r. 1526 zřídil zde gemerský župan František Bubek tajnou mincovnu. Dal v ní razit falešné peníze.

V r. 1541 turecká vojska obsadila Budín, který se stal základnou pro jejich další výboje. Na tuto hrozbu reagoval František Bubek opevňováním středního hradu s mohutnými dělovými baštami. Ze středověkého hradu se tak stala renesanční pevnost. Když však Turci v r. 1554 obsadili jeho hrad Filakovo, František prozíravě přešel na stranu sedmihradského vévody Zápolského, který za podpory Turků uplatňoval nárok na uherský trůn po otci Janovi Zápolském. Král Ferdinand proti nevěrnému feudálovi poslal v r. 1556 žoldnéřské vojsko, které však pod Krásnou Hôrkou utrpělo porážku. Ve stejné politice pokračoval i Františkův syn Jiří. A tak v r. 1566 další královské vojsko pod vedením Lazara Schwendiho tentokráte hrad dobylo. Zanedlouho poté Jiří jako poslední mužský člen rodu zemřel.

Krásna Hôrka přešla do správy hradních kapitánů. V r. 1578 královský dvůr do této funkce jmenoval Petra Andrássyho ze sikulského šlechtického rodu. Andrássyové Krásnou Hôrku postupně proměnili na pohodlné šlechtické sídlo. Poslední člen rodu Štefan III. Andrássy dal roku 1770 přestavět jižní dělovou baštu na kapli. Andrássyové do ní převezli náhrobní desky svých předků a dodatečně i přirozeně mumifikované pozůstatky ženy považované s největší pravděpodobností za Žofii Serédyovou, manželku generála Štefana I. Andrássyho. Po velkém požáru, který v r. 1817 způsobil blesk, se zdálo, že je osud hradu již navždy zpečetěný. Jenže Marie Festetičová, vdova po Štefanovi III. Andrássym, dala hrad z piety k rodinné tradici alespoň nouzově opravit. Její syn Jiří přišel pak s myšlenkou upravit hrad na rodové muzeum, které od r. 1857 postupně zpřístupňoval a po r. 1875 byl zcela otevřen veřejnosti. Andrássyovcům patřil hrad až do r. 1945. Hrad se zachoval v původním stavu jako architektonická pamětihodnost a v r. 1961 byl prohlášen za národní kulturní památku. Od r. 1996 je ve správě Slovenského národního muzea jako součást Muzea Betliar.

10. března 2012 vypukl na hradě požár, který ho těžce poškodil. Škody po požáru se vyšplhaly na osm milionů €. Shořela celá šindelová střecha a žár roztavil tři zvony. Naštěstí velkou část sbírkových předmětů se podařilo zachránit. Rekonstrukce hradu by měla být dokončena do r. 2023 a do té doby bude hrad zavřený.

ARCHITEKTURA HRADU

Pôvodne bol hrad tvorený len vežou a obranným múrom, postupne boli pristavované paláce, kaplnka, obytné a hospodárske budovy a vstupná brána. František Bebekovec nechal v polovici 16. storočia urobiť rozsiahle stavebné úpravy. Hrad nadobudol trojuholníkový pôdorys s polkruhovými baštami na nárožiach. Pôvodný hrad sa tak dostal do stredu areálu. Vstup do hradu bránila z juhovýchodu nová viacpodlažná polvalcová bašta. Druhý vstup pred juhozápadnou baštou bol tvorený bránou s padacím mostom. Medzi baštami bol široký parkánový múr, na ktorého terase sú dodnes delá z rokov 1545-1547. Andrássyovci premenili horný hrad na reprezentatívne sídlo a dobudovali najmä dolný hrad. Postavili novú bránu pod delovou baštou, čím sa predĺžilo dolné nádvorie a uzavreli ho obytným traktom pre posádku a stajňami. V druhej polovici 17. storočia postavili medzi juhovýchodnou baštou a treťou bránou pred juhozápadnou baštou reprezentačné obytné krídlo, spojili ho s hradným palácom a na hornom podlaží vybudovali pojednávaciu župnú sieň. Potom nechali vybudovať krytú pavlač a schodisko do reprezentatívnych priestorov. Priestor paláca zvýšili o jedno poschodie av nádvorí medzi palácom a severným múrom postavili nový objekt. Na západnej strane v dolnom hrade vznikla pekáreň a kuchyňa.

Text vydavaťeľ M. Konopka a S. Čechalová

Mierka: 1:300
Spôsob vydania: Vytlačené ofsetom, formát A4
Počet číslovaných dielov: 158
Obtiažnosť na stupnici 1-5: 4

Parametre

Súvisiaci tovar

Papierový model - Arcibiskupský zámok Kroměříž

 

Vaša cena u nás 19,95 € (501,78 Kč)

Máme

- +